Chotěbořští studenti vyvinuli rám proti kovidu

V době koronavirové pandemie žáci Středního odborného učiliště technického v Chotěboři pod vedením svých učitelů a ve spolupráci s firmami a lékaři vyvinuli dezinfekční rám, který chránil zdravotníky havlíčkobrodské nemocnice. Je to jen jeden ze zdejších příkladů, jak funguje propojení školy a praxe.

Ještě před pár lety bylo chotěbořské učiliště slušně vybavené pomůckami pro výuku technického měření, nemělo ale vhodnou učebnu, ve které by se s nimi žáci mohli naučit pracovat. Výuka tak probíhala jen v rámci názorných ukázek v běžných třídách.

Evropské dotace drží školu na špičce

Strojírenské obory se velice rychle rozvíjejí. Aby byla škola schopná udržet krok s tímto rozvojem, vznikl projekt s cílem vybudovat učebnu odborných předmětů, který získal téměř 457 tisíc korun z fondů Evropské unie poskytnutých prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

Do nové učebny se vejde čtrnáct žáků a je využitá deset až patnáct hodin týdně. Je v ní interaktivní tabule s dataprojektorem a reproduktory, každý žák má k dispozici vlastní počítač. Specializovaná učebna je vybavená pro měření konečných délkových rozměrů a úhlů, měření tvrdosti, drsnosti povrchu a 3D měření na stroji DeMeet, nechybí ultrazvuk a komparační měřidla. 

„Naše škola se snaží o intenzivní spolupráci se zaměstnavateli v regionu. Ti oceňují snahu modernizovat výuku a připravovat studenty na současné výzvy techniky,“ říká ředitel Luděk Benák. V rámci spolupráce absolvují žáci praxe a učitelé stáže v konkrétních firmách, škola naopak pomáhá zaměstnavatelům s proškolováním zaměstnanců nebo s technickým řešením výroby.

Už dříve na škole díky podpoře IROP vybudovali učebnu CNC pro programování počítačem řízených strojů vybavenou i počítačovými trenažéry, výrobní technologií pro praktickou výuku programování a seřizování CNC strojů (například pro soustružení, frézování a obrábění) a učebnu virtuálního svařování s 3D měřením a tiskem.

Zájem o absolventy roste

Většina studentů po škole odchází pracovat do firem, které poznali už během studia a které jim umožní další profesní růst. „Zájem o technické vzdělávání na naší škole v posledních letech roste,“ dodává ředitel.

Učiliště názorně vyvrací častý názor, že v Česku nevěnujeme dost pozornosti přípravě na dělnické a technické profese.

„Pohled na technické vzdělávání je často velice zjednodušený. Absolventi jsou často veřejností vnímáni jako budoucí levná pracovní síla,“ potvrzuje ředitel. „Naše škola se ale snaží vychovat opravdové odborníky, kteří jsou schopni obsluhovat, řídit, seřizovat a servisovat stroje, jež využívají ty nejmodernější technologie,“ dodává šéf školy.

V Chotěboři se soustředí nejvíce strojírenských podniků z celého Havlíčkobrodska, přičemž strojírenství má v regionu velkou tradici. Projekt vytvoření učebny odborných předmětů vznikl v souladu se strategií rozvoje regionálního školství Kraje Vysočina ‒ nenavyšovat počet oborů středního vzdělávání, ale efektivněji jejich strukturu provázat s potřebami trhu práce. 

Spolufinancováno z IROP prostřednictvím nositele MAS Podhůří Železných hor o.p.s.

V době koronavirové pandemie žáci Středního odborného učiliště technického v Chotěboři pod vedením svých učitelů a ve spolupráci s firmami a lékaři vyvinuli dezinfekční rám, který chránil zdravotníky havlíčkobrodské nemocnice. Je to jen jeden ze zdejších příkladů, jak funguje propojení školy a praxe.

Ještě před pár lety bylo chotěbořské učiliště slušně vybavené pomůckami pro výuku technického měření, nemělo ale vhodnou učebnu, ve které by se s nimi žáci mohli naučit pracovat. Výuka tak probíhala jen v rámci názorných ukázek v běžných třídách.

Evropské dotace drží školu na špičce

Strojírenské obory se velice rychle rozvíjejí. Aby byla škola schopná udržet krok s tímto rozvojem, vznikl projekt s cílem vybudovat učebnu odborných předmětů, který získal téměř 457 tisíc korun z fondů Evropské unie poskytnutých prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

Do nové učebny se vejde čtrnáct žáků a je využitá deset až patnáct hodin týdně. Je v ní interaktivní tabule s dataprojektorem a reproduktory, každý žák má k dispozici vlastní počítač. Specializovaná učebna je vybavená pro měření konečných délkových rozměrů a úhlů, měření tvrdosti, drsnosti povrchu a 3D měření na stroji DeMeet, nechybí ultrazvuk a komparační měřidla. 

„Naše škola se snaží o intenzivní spolupráci se zaměstnavateli v regionu. Ti oceňují snahu modernizovat výuku a připravovat studenty na současné výzvy techniky,“ říká ředitel Luděk Benák. V rámci spolupráce absolvují žáci praxe a učitelé stáže v konkrétních firmách, škola naopak pomáhá zaměstnavatelům s proškolováním zaměstnanců nebo s technickým řešením výroby.

Už dříve na škole díky podpoře IROP vybudovali učebnu CNC pro programování počítačem řízených strojů vybavenou i počítačovými trenažéry, výrobní technologií pro praktickou výuku programování a seřizování CNC strojů (například pro soustružení, frézování a obrábění) a učebnu virtuálního svařování s 3D měřením a tiskem.

Zájem o absolventy roste

Většina studentů po škole odchází pracovat do firem, které poznali už během studia a které jim umožní další profesní růst. „Zájem o technické vzdělávání na naší škole v posledních letech roste,“ dodává ředitel.

Učiliště názorně vyvrací častý názor, že v Česku nevěnujeme dost pozornosti přípravě na dělnické a technické profese.

„Pohled na technické vzdělávání je často velice zjednodušený. Absolventi jsou často veřejností vnímáni jako budoucí levná pracovní síla,“ potvrzuje ředitel. „Naše škola se ale snaží vychovat opravdové odborníky, kteří jsou schopni obsluhovat, řídit, seřizovat a servisovat stroje, jež využívají ty nejmodernější technologie,“ dodává šéf školy.

V Chotěboři se soustředí nejvíce strojírenských podniků z celého Havlíčkobrodska, přičemž strojírenství má v regionu velkou tradici. Projekt vytvoření učebny odborných předmětů vznikl v souladu se strategií rozvoje regionálního školství Kraje Vysočina ‒ nenavyšovat počet oborů středního vzdělávání, ale efektivněji jejich strukturu provázat s potřebami trhu práce. 

Spolufinancováno z IROP prostřednictvím nositele MAS Podhůří Železných hor o.p.s.