Kamenná oáza klidu ve Znojmě

Minoritský klášter Znojmo získal díky podpoře z IROP novou tvář. Z prostředků byl upraven dosud nevyužívaný zadní trakt kláštera a opraveny fasády přilehlých objektů. Tento zarostlý a zapomenutý kout se tak stal pro město ideálním místem pro oddechové i edukační aktivity. Původním záměrem bylo vybudovat reprezentativní prostory pro podsbírku kamenných artefaktů. Při samotných výkopových pracích byly však objeveny další středověké a raně novověké nálezy a také odkryty pozůstatky bývalého kostela. Ty na místě zůstanou a budou vystaveny trvale.

Genius loci otevírá náruč pro místní i cestovatele, kteří se chtějí ukrýt před komercí i hlukem okolních ulic. S knihou, přáteli či kočárkem se nabízí možnost rozšířit si obzory nebo načerpat inspiraci dýchající ze staletých exponátů. Kromě lapidária (z latinského „lapis“ – kamen; označení místa, kde se vystavují a ukládají předměty z kamene, např. sochy, pomníky, části staveb atp.) návštěvníky okouzlí místní květena typická pro znojemský region.

Návrh zahradní úpravy má na svědomí botanik muzea Radomír Němec. Napříč rokem můžeme obdivovat sněženky, medvědí česnek, kosatec sibiřský, kyprej i pnoucí se plamének. Chybět nesmí ani zahradní jezírko s typickou vodní flórou. Vše je sladěno v rámci konceptu, který by se dal nazvat Oáza klidu a pohody spojená s historií, na což je pyšná i ředitelka Jihomoravského muzea ve Znojmě Ing. Vladimíra Durajková. Účelem totiž bylo vytvořit prostory nejen pro prohlídku muzejních artefaktů, ale i k odpočinku, setkávání se a neorganizovanému naplnění volného času.

Že nešlo o snadnou práci, dokládá jeden z nejdůležitějších pracovních nástrojů celé revitalizace – stavební kolečko. „Zajímavostí a také nemalým ztížením celé revitalizace byly komplikace s transportem veškerého materiálu a techniky, vzhledem k tomu, že přístup do zadního traktu pro tak velký objem nebyl možný a že všechen  materiál musel být převážen pomocí stavebního kolečka,“ prozrazuje Jiří Pichanič, vedoucí oddělení správy budov Jihomoravského muzea.

Oživlé dějiny myslí také na nejmenší návštěvníky kláštera. V edukační místnosti najdou zábavu a poučení nejen školní kolektivy, ale i jednotlivci. Prostřednictvím her či interaktivní tabule se pobaví a načerpají nové informace o klášteře, muzeu a místní historii.

Minoritský klášter Znojmo získal díky podpoře z IROP novou tvář. Z prostředků byl upraven dosud nevyužívaný zadní trakt kláštera a opraveny fasády přilehlých objektů. Tento zarostlý a zapomenutý kout se tak stal pro město ideálním místem pro oddechové i edukační aktivity. Původním záměrem bylo vybudovat reprezentativní prostory pro podsbírku kamenných artefaktů. Při samotných výkopových pracích byly však objeveny další středověké a raně novověké nálezy a také odkryty pozůstatky bývalého kostela. Ty na místě zůstanou a budou vystaveny trvale.

Genius loci otevírá náruč pro místní i cestovatele, kteří se chtějí ukrýt před komercí i hlukem okolních ulic. S knihou, přáteli či kočárkem se nabízí možnost rozšířit si obzory nebo načerpat inspiraci dýchající ze staletých exponátů. Kromě lapidária (z latinského „lapis“ – kamen; označení místa, kde se vystavují a ukládají předměty z kamene, např. sochy, pomníky, části staveb atp.) návštěvníky okouzlí místní květena typická pro znojemský region.

Návrh zahradní úpravy má na svědomí botanik muzea Radomír Němec. Napříč rokem můžeme obdivovat sněženky, medvědí česnek, kosatec sibiřský, kyprej i pnoucí se plamének. Chybět nesmí ani zahradní jezírko s typickou vodní flórou. Vše je sladěno v rámci konceptu, který by se dal nazvat Oáza klidu a pohody spojená s historií, na což je pyšná i ředitelka Jihomoravského muzea ve Znojmě Ing. Vladimíra Durajková. Účelem totiž bylo vytvořit prostory nejen pro prohlídku muzejních artefaktů, ale i k odpočinku, setkávání se a neorganizovanému naplnění volného času.

Že nešlo o snadnou práci, dokládá jeden z nejdůležitějších pracovních nástrojů celé revitalizace – stavební kolečko. „Zajímavostí a také nemalým ztížením celé revitalizace byly komplikace s transportem veškerého materiálu a techniky, vzhledem k tomu, že přístup do zadního traktu pro tak velký objem nebyl možný a že všechen  materiál musel být převážen pomocí stavebního kolečka,“ prozrazuje Jiří Pichanič, vedoucí oddělení správy budov Jihomoravského muzea.

Oživlé dějiny myslí také na nejmenší návštěvníky kláštera. V edukační místnosti najdou zábavu a poučení nejen školní kolektivy, ale i jednotlivci. Prostřednictvím her či interaktivní tabule se pobaví a načerpají nové informace o klášteře, muzeu a místní historii.