Tato webová stránka používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytovat co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o cookies jsou uloženy ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se vrátíte na náš web, a pomoc našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.
Ústecká knihovna funguje jako místo setkávání i vyhlídka na město
08. března 2024Historická vila ve Velké Hradební ulici severočeského krajského města funguje jako knihovna od roku 1948. Tradice knihovnictví je ale v Ústí nad Labem o tři čtvrtě století starší. Není divu, že časem přestala vyhovovat požadavkům současnosti. Po nedávné rekonstrukci ale patří mezi moderní kulturní stánky regionu.
Knihovna schraňuje skoro tři čtvrtě milionu knižních jednotek. Ty byly uložené v různých skladech na území města a v jeho okolí, což pro čtenáře nebylo zrovna nejpohodlnější. Zastaralé prostředí ani nedokázalo poskytnout potřebnou ochranu knihovního fondu. I když se o nutnosti vyřešit nedostatek místa pro knihy mluvilo víc než šedesát let, teprve nové tisíciletí přineslo změnu. Po rekonstrukci umožněné z velké části z evropských fondů se v historické vile na jaře 2019 slavnostně stříhala páska a knihovna opět začala sloužit veřejnosti.
Z evropských zdrojů vyrostl i zbrusu nový knihovní depozitář, který přivítal první čtenáře v únoru 2022. Knihy jsou tady zájemcům dostupné na počkání ‒ ze studoven je přitom nádherný výhled na celé město, hrad Střekov, zámeček Větruše i protékající Labe. Vyhlídka je tak jedním z důvodů, proč sem vyrazit nejen za výpůjčkami.
Knihovna nabízí bohatý program
Důvodů je ale víc. V depozitáři mají i dětský koutek, v přízemí historické vily zase funguje kavárna. Otevřeli zde polytechnické dílny, audiovizuální studio, půjčovnu nářadí nebo Astroklub.
Ve spolupráci s Velvyslanectvím USA otevřela knihovna americké kulturní centrum. V rámci depozitáře vznikl i projekt Evropská knihovna ‒ snaží se zde navazovat užší vztahy s knihovnami v sousedním Sasku a spolupracovat na různých přeshraničních projektech.
Prostory Knihovny Ústeckého kraje nabízejí i čítárnu, galerii nebo přednáškový sál, ve kterých se pořád něco děje. „Připravujeme pro Ústečany to, co je baví a co chtějí,“ říká hrdě ředitelka knihovny Jana Linhartová. Pořádají tu nejenom besedy s autory a knižní křty, ale i nejrůznější výstavy, hudební vystoupení, a dokonce i knihovnický ples.
Knihovna je tak věrná téměř dvousetleté tradici. „Historie knihovnictví v Ústí nad Labem sahá do druhé poloviny devatenáctého století. Knihovna vždy byla a je kulturním místem a místem pro setkávání lidí,“ připomíná Jan Černecký, vedoucí oddělení komunikace Knihovny Ústeckého kraje. Knihovnictví v Ústí nad Labem má dlouholetou tradici, která se datuje už k roku 1875. Knihovna prošla během let mnoha proměnami, vždy se snažila být kulturním a společenským místem. Od poloviny dvacátého století zde probíhaly kulturní večery s umělci, promítaly se zde filmy, a dokonce se zde pořádaly i diskotéky.
Vila původně patřila textilnímu továrníkovi Karlu Hermannu Wolfrumovi, jehož rodina musela po druhé světové válce odejít z Československa. Na bohatou rodinu zde vzpomínají v dobrém, v roce 2019 jim uvnitř odhalili pamětní desku.
Kulturní
| Kraj realizace: | Ústecký kraj |
|---|---|
| Příjemce dotace: | Ústecký kraj |
| Výše dotace: | 40 092 046 Kč |
492 zrekonstruovaných památek
Mámo, ta unie nám bere naši kulturu. Naštěstí máme ty naše hrady, zámky a jiné památky. Ty nedostanou!
Tak pardon, už je dostali. Vyrazte si podívat na hrady, zámky, do chrámů i kostelů, zahrad, památkově chráněných domů a prakticky kdekoliv po vlastech českých.
Hledejte cedulku s nenápadným nápisem, že daná památka vypadá tak dobře díky EU fondům. Ano, je to pravda.
Historická vila ve Velké Hradební ulici severočeského krajského města funguje jako knihovna od roku 1948. Tradice knihovnictví je ale v Ústí nad Labem o tři čtvrtě století starší. Není divu, že časem přestala vyhovovat požadavkům současnosti. Po nedávné rekonstrukci ale patří mezi moderní kulturní stánky regionu.
Knihovna schraňuje skoro tři čtvrtě milionu knižních jednotek. Ty byly uložené v různých skladech na území města a v jeho okolí, což pro čtenáře nebylo zrovna nejpohodlnější. Zastaralé prostředí ani nedokázalo poskytnout potřebnou ochranu knihovního fondu. I když se o nutnosti vyřešit nedostatek místa pro knihy mluvilo víc než šedesát let, teprve nové tisíciletí přineslo změnu. Po rekonstrukci umožněné z velké části z evropských fondů se v historické vile na jaře 2019 slavnostně stříhala páska a knihovna opět začala sloužit veřejnosti.
Z evropských zdrojů vyrostl i zbrusu nový knihovní depozitář, který přivítal první čtenáře v únoru 2022. Knihy jsou tady zájemcům dostupné na počkání ‒ ze studoven je přitom nádherný výhled na celé město, hrad Střekov, zámeček Větruše i protékající Labe. Vyhlídka je tak jedním z důvodů, proč sem vyrazit nejen za výpůjčkami.
Knihovna nabízí bohatý program
Důvodů je ale víc. V depozitáři mají i dětský koutek, v přízemí historické vily zase funguje kavárna. Otevřeli zde polytechnické dílny, audiovizuální studio, půjčovnu nářadí nebo Astroklub.
Ve spolupráci s Velvyslanectvím USA otevřela knihovna americké kulturní centrum. V rámci depozitáře vznikl i projekt Evropská knihovna ‒ snaží se zde navazovat užší vztahy s knihovnami v sousedním Sasku a spolupracovat na různých přeshraničních projektech.
Prostory Knihovny Ústeckého kraje nabízejí i čítárnu, galerii nebo přednáškový sál, ve kterých se pořád něco děje. „Připravujeme pro Ústečany to, co je baví a co chtějí,“ říká hrdě ředitelka knihovny Jana Linhartová. Pořádají tu nejenom besedy s autory a knižní křty, ale i nejrůznější výstavy, hudební vystoupení, a dokonce i knihovnický ples.
Knihovna je tak věrná téměř dvousetleté tradici. „Historie knihovnictví v Ústí nad Labem sahá do druhé poloviny devatenáctého století. Knihovna vždy byla a je kulturním místem a místem pro setkávání lidí,“ připomíná Jan Černecký, vedoucí oddělení komunikace Knihovny Ústeckého kraje. Knihovnictví v Ústí nad Labem má dlouholetou tradici, která se datuje už k roku 1875. Knihovna prošla během let mnoha proměnami, vždy se snažila být kulturním a společenským místem. Od poloviny dvacátého století zde probíhaly kulturní večery s umělci, promítaly se zde filmy, a dokonce se zde pořádaly i diskotéky.
Vila původně patřila textilnímu továrníkovi Karlu Hermannu Wolfrumovi, jehož rodina musela po druhé světové válce odejít z Československa. Na bohatou rodinu zde vzpomínají v dobrém, v roce 2019 jim uvnitř odhalili pamětní desku.