Tato webová stránka používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytovat co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o cookies jsou uloženy ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se vrátíte na náš web, a pomoc našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.
Kunětická hora otevřela dlouhá desetiletí nepřístupná místa
28. února 2024Zdejší hrad patří mezi nejnavštěvovanější památky Pardubicka. Stojí ale za to sem vyrazit i v případě, že jste tady už jednou byli. Od jara 2023 totiž nabízí přístup tam, kam byl čtyřicet let vstup zakázán.
Proběhla zde rozsáhlá rekonstrukce, která otevřela návštěvníkům dříve nepřístupné západní křídlo hradu. Dokončena byla v roce připomínajícím 500 let od úmrtí Viléma z Pernštejna, kterému Kunětická hora patřila a za jehož působení proběhla rozsáhlá přestavba hradního areálu. V rámci nového prohlídkového okruhu si můžete projít Jurkovičův palác a Šestou bránu.
Název paláce, historicky správněji dvořanské světnice, připomíná architekta Dušana Jurkoviče, který se ve dvacátých letech minulého století spolu s architektem Janem Paclem výrazně podílel na opravě hradu způsobem, který byl v tehdejším Československu neobvyklý. Jurkovič razil myšlenku, že by se starým objektům měl dát nový smysl ‒ v prostorách zříceniny proto vybudoval muzeum s restaurací.
Rekonstrukce vzdává hold architektonickému „básníkovi dřeva“
Podobně uvažovali architekti i během nedávné rekonstrukce. I když se nová vestavba architektonicky liší od původních částí hradu, historickou památku nezastiňuje, ale naopak ji pokorně doplňuje. Návštěvníci můžou vystoupat až na střechu nového objektu, odkud je krásný výhled do okolí.
Expozice v novém prostoru připomíná život a dílo Dušana Jurkoviče. Ten si vysloužil označení za básníka dřeva vzhledem k jeho lásce k materiálu, který jako architekt nejčastěji používal. Architekt slovenského původu je výrazným představitelem secesního stavebního umění, hodně ho inspirovala lidová architektura. Mezi jeho nejznámější stavby patří ubytovny na Pustevnách v Beskydech, lázeňské domy v Luhačovicích nebo budovy lanovky spojující Tatranskou Lomnici a Lomnický štít. Navrhl také celou řadu oceňovaných vil a domů, mezi ty nejvýznamnější patří i jeho vlastní vila v brněnských Žabovřeskách.
Další expozice mapuje stavební vývoj Kunětické hory, především záchranu hradního areálu Muzejním spolkem ve dvacátých a třicátých letech minulého století.
V Šesté bráně je v Zeleném a Červeném salónku někdejší restaurace k vidění část původního interiéru, která také prošla rekonstrukcí ‒ například dřevěné obložení stěn, kazetové stropy či repliky původních lustrů.
Myslí tu i na děti, kdysi tady sídlil Rumburak
Rekonstrukce se ale nezaměřila jenom na opravy poškozených částí hradu. „Vznikla zde zároveň i malá scéna, která slouží ke koncertům a divadelním představením,“ potvrzuje kastelán Miloš Jiroušek. Kromě kulturních aktivit zde připravují i různé vzdělávací programy v nově vybudovaných přednáškových prostorech. Dětem přibližuje dějiny hradu speciální interaktivní expozice.
Z hradní věže Kuňky, jak se Kunětické hoře domácky také říká, je nádherný výhled na Polabí. Nejmenší návštěvníky zase bude zajímat, že právě na zdejším hradě našel svoje útočiště čaroděj druhé kategorie Rumburak z oblíbeného pohádkového seriálu Arabela.
Kunětická hora představuje jeden z vrcholů vývoje středověkých hradů v českých zemích, a to zejména díky výstavbě opevnění rodem Pernštejnů.
Kulturní
| Kraj realizace: | Pardubický kraj |
|---|---|
| Příjemce dotace: | Národní památkový ústav |
| Výše dotace: | 71 885 728 Kč |
492 zrekonstruovaných památek
Mámo, ta unie nám bere naši kulturu. Naštěstí máme ty naše hrady, zámky a jiné památky. Ty nedostanou!
Tak pardon, už je dostali. Vyrazte si podívat na hrady, zámky, do chrámů i kostelů, zahrad, památkově chráněných domů a prakticky kdekoliv po vlastech českých.
Hledejte cedulku s nenápadným nápisem, že daná památka vypadá tak dobře díky EU fondům. Ano, je to pravda.
Zdejší hrad patří mezi nejnavštěvovanější památky Pardubicka. Stojí ale za to sem vyrazit i v případě, že jste tady už jednou byli. Od jara 2023 totiž nabízí přístup tam, kam byl čtyřicet let vstup zakázán.
Proběhla zde rozsáhlá rekonstrukce, která otevřela návštěvníkům dříve nepřístupné západní křídlo hradu. Dokončena byla v roce připomínajícím 500 let od úmrtí Viléma z Pernštejna, kterému Kunětická hora patřila a za jehož působení proběhla rozsáhlá přestavba hradního areálu. V rámci nového prohlídkového okruhu si můžete projít Jurkovičův palác a Šestou bránu.
Název paláce, historicky správněji dvořanské světnice, připomíná architekta Dušana Jurkoviče, který se ve dvacátých letech minulého století spolu s architektem Janem Paclem výrazně podílel na opravě hradu způsobem, který byl v tehdejším Československu neobvyklý. Jurkovič razil myšlenku, že by se starým objektům měl dát nový smysl ‒ v prostorách zříceniny proto vybudoval muzeum s restaurací.
Rekonstrukce vzdává hold architektonickému „básníkovi dřeva“
Podobně uvažovali architekti i během nedávné rekonstrukce. I když se nová vestavba architektonicky liší od původních částí hradu, historickou památku nezastiňuje, ale naopak ji pokorně doplňuje. Návštěvníci můžou vystoupat až na střechu nového objektu, odkud je krásný výhled do okolí.
Expozice v novém prostoru připomíná život a dílo Dušana Jurkoviče. Ten si vysloužil označení za básníka dřeva vzhledem k jeho lásce k materiálu, který jako architekt nejčastěji používal. Architekt slovenského původu je výrazným představitelem secesního stavebního umění, hodně ho inspirovala lidová architektura. Mezi jeho nejznámější stavby patří ubytovny na Pustevnách v Beskydech, lázeňské domy v Luhačovicích nebo budovy lanovky spojující Tatranskou Lomnici a Lomnický štít. Navrhl také celou řadu oceňovaných vil a domů, mezi ty nejvýznamnější patří i jeho vlastní vila v brněnských Žabovřeskách.
Další expozice mapuje stavební vývoj Kunětické hory, především záchranu hradního areálu Muzejním spolkem ve dvacátých a třicátých letech minulého století.
V Šesté bráně je v Zeleném a Červeném salónku někdejší restaurace k vidění část původního interiéru, která také prošla rekonstrukcí ‒ například dřevěné obložení stěn, kazetové stropy či repliky původních lustrů.
Myslí tu i na děti, kdysi tady sídlil Rumburak
Rekonstrukce se ale nezaměřila jenom na opravy poškozených částí hradu. „Vznikla zde zároveň i malá scéna, která slouží ke koncertům a divadelním představením,“ potvrzuje kastelán Miloš Jiroušek. Kromě kulturních aktivit zde připravují i různé vzdělávací programy v nově vybudovaných přednáškových prostorech. Dětem přibližuje dějiny hradu speciální interaktivní expozice.
Z hradní věže Kuňky, jak se Kunětické hoře domácky také říká, je nádherný výhled na Polabí. Nejmenší návštěvníky zase bude zajímat, že právě na zdejším hradě našel svoje útočiště čaroděj druhé kategorie Rumburak z oblíbeného pohádkového seriálu Arabela.
Kunětická hora představuje jeden z vrcholů vývoje středověkých hradů v českých zemích, a to zejména díky výstavbě opevnění rodem Pernštejnů.